Ozvěny ticha - výběr básní
Šťastná chvíle
Lehli jsme si do trávy
bláhoví
s jehňaty u srdce
pod rozestlané křoví
Pomalu sype se čas
Vzduch voní Je požehnaný den
Očima na obloze čteme báseň –
dítě němé
schoulené
do mě
do tebe
Lehni si ke mně
Nabízím ti k ochutnání
Oči a rty
Doteky mého spěchu
Výstřihy
Lepivý samet hříchuvzdání
Všechny ctnosti
slzy
bloudění
Trochu poezie
vůně
klidu
souznění
Slova ne
Všechna už mezi námi byla
Kde domov můj?
Chtěla bych se zabydlet
na tvém rameni
rozprostřít vlasy
v tom božím stavení
Sklouznout do dlaně
využít její přízně
jako ústřice na skále
hasit své věčné žízně
A pak se vyšplhat
až do horního patra
válet se na půnebí -
krutá Kleopatra
Po tomto fiktivním průzkumu
- nevím, já nevím -
znám i stíny duše tvé?
Jsem vánek
ale neševelím
Samota
Jsem dobrovolně sama
Jsem vděčným pozorovatelem
svých myšlenek a snů
Mám ráda to tiché snění
kdy se bojím nadechnout
abych ho nevyplašila
Tu okolní prázdnotu
ze které mohu vůlí uniknout
kdykoli se mi zachce
Tu vnější nehybnost
která přilákala motýla
aby přistál na mém rameni
Ty chvíle osamění
kdy vyvolávám krásu slovy
a čekám až mi jako hvězda z nebe
do klína spadne báseň
a kdy se sama sebe ptám
proč dávat básni tvar
když o ní můžu snít
Otci Františkovi
Volal jsi mě ptáčku
bezhlasý
neznal cestu k nám
Srdce připoutané na zobáčku
Na konci léta
tvář země dokořán
Předchozí stránka: Tvorba
Následující stránka: Útržky života - almanach opavských básníků
